Historie

 

HISTORIE ŽIRČE

V 11. století měli na území dnešní Žirče dvůr pražští biskupové. Původní panství skládající se z tvrze a pozemků patřilo od roku 1260 ke královskému hradu v Trutnově, založeném Přemyslem Otakarem II.. První historický zápis je z roku 1438, kdy Záviš ze Žirče dává městečku název. Tvrz nad obloukem řeky Labe v r. 1482 vystavěl Jan Kordule ze Sloupna, její polovina se o necelé stoletzirecDSC_1181í později za Adama Silbera zřítila do Labe.

Panství Žireč poté koupila česká hraběnka Marie Magdalena Trčková. Po smrti jejího syna dne 25. 2. 1634 při vzpouře v Chebu jí bylo panství zabaveno a prodáno za 120 000 rýnských zlatých jezuitům, aby si zde zřídili noviciát pro své kandidáty, převážně z českých zemí.
Během třicetileté války zámeček pro nedostatek pracujícího lidu velice zpustnul, takže jezuité sami pracně všechno dali do pořádku. Na zámeček přistavěli ještě jedno patro, opravili hospodářské budovy a na místě staré tvrze vybudovali konventní budovu.

Žireč byla povýšena na město, měla od r. 1698 soudní právo a právo užívat vlastní znak. Jezuité tu postavili nový barokní kostel, který byl v roce 1703 vysvěcen. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl veškerý majetek převeden na Vídeňský studijní fond. Několik dní před velkým požárem, který roku 1825 zasáhl celou ves a nevyhnul se ani zámku, v němž byla i škola, byt učitele i faráře. Objekt získal v dražbě Martin Wagner. Velkostatek zrekonstruoval, odboural třetí patro a horní část věže žirečského zámku.
V roce 1888 celý velkostatek koupil továrník Josef Ettrich, postaral se o výzdobu interiérů a úpravy fasád. Řeholní instituce Nejsvětější svátosti koupila bývalou jezuitskou kolej roku 1939 a zřídila tu Domov sv. Josefa. Když majetek připadl roku 1961 státu, vznikl v těchto prostorách Domov důchodců a fungoval dál i po roce 1995, kdy objekt získala nazpět řeholní instituce. V roce 2001 Kongregace Sester Nejsvětější svátosti z Českých Budějovic darovala Domov Hospici Anežky České, dnešní Oblastní charitě Červený Kostelec.

Již v prosinci 2001 tu mohlo být po rekonstrukci části prostor otevřeno 1. oddělení Domova sv. Josefa se čtrnácti ošetřovatelskými lůžky pro přechodné pobyty nemocných roztroušenou sklerózou. Další dvě oddělení pro dalších 28 pacientů vznikala postupně hned v následujících letech.

 

HISTORIE ZAHRADY

Předpokládá se, že na místě zdejší bylinkové zahrady bylo zahradnictví již v době působení jezuitů v 18. století. Bohužel se žádný písemný dokument nepodařilo dochovat. V 19. století zde byly skleníky a oranžérie navazující na park s výsadbou okrasných ornamentálních záhonů. Obnovení bylinkové zahrady vzniklo z důvodů návaznosti na historické objekty areálu.

V místě historického zahradnictví jezuitů byla zbudována bylinková zahrada (otevřena 14.6. 2013), která se svou kompozicí opírá o pěstování bylin a jiných užitkových rostlin v minulosti.  Byla vybudována jako připomínka rajské zahrady. Zahrada zároveň  přináší užitek a poskytuje pacientům Domova svatého Josefa  odpočinek a prostor pro duševní regeneraci sil. Z důvodu historické působnosti jezuitů v Žirči byla zahrada pojmenována jako Bylinková zahrádka Josefa Kamela, který byl význačným jezuitským misionářem a botanikem. Kompozice zahrady je založena v pravidelném historickém obrazci, s použitím přírodních materiálů, jako jsou dřevěné fošny, pískové cesty, mulčování záhonů  se provádí slámou nebo štěrkem. Mimo tématických bylinkových záhonů (záhon šalvěje, yzopu, máty, tymiánu, biblický záhon) se opakují smíšené záhony s kvetoucími léčivými trvalkami (třapatka, měsíček, pelyněk atd.). Rozloha zahrady je cca 1 000 m2, navazuje na historické zahradní stavby z 19. století ( oranžérie, skleníky, pařeniště) a sousedí s přírodně krajinářským parkem z 19. století.
Náplní bylinkové zahrady je zásobování kuchyně čerstvými bylinkami a zeleninou. Pacienti si sami mohou vypěstovat bylinky od semínka až po jejich ošetřování a sklizeň. Je možné si zakoupit základní sortiment bylinek jako je máta, meduňka, bazalka, tymián, dobromysl, saturejka atd. Ale také byliny cizokrajné jako např. rozmarýn,  kalisie, pupečník, brahmi, rýmovník, svatolina,  aloe, aztécké sladidlo apod.